V rámci projektu „Studenti rozvíjí potenciál Krkonoš“ se ve dnech 26.–27. 4. a 7.–8. 6. 2022 uskutečnila na hřebenech Krkonoš setkání mladých fotografů z vrchlabského gymnázia a Kowar. V hledáčku fotografů byly Rýchory a oblast Malého Stawu s cílem „ulovit“ krásné a zajímavé záběry méně známých míst, a také se seznámit a spřátelit s kamarády z partnerských měst Vrchlabí–Kowary. Že se skutečně jednalo o méně známá místa, potvrdil fakt, že obě oblasti navštívili mladí fotografové poprvé.
Na Rýchorách jsme se po výstupu k Rýchorské boudě, kde jsme byli ubytování, a po lehké svačince vydali vyzbrojeni školními i vlastními fotoaparáty do rýchorského pralesa, respektive Dvorského lesa, zachytit první záběry: mechem porostlé řopíky, zkroucené a zohýbané břízy, staré bučiny a pomalu se probouzející přírodu.
Dlouho jsme zvažovali možnost vydat se do vesnice Sklenářovice. Znamenalo to totiž sestoupit o 600 výškových metrů. Zvolili jsme sestup. Cestou jsme objevili zaniklý Rýchorský Dvůr, místo, kde stával statek, ve kterém žili lidé bez elektriky a vymožeností, chovali dobytek a o víkendech hostili turisty. Magické místo, které si postupně bere zpátky příroda.
Velmi zvláštní pocity jsme měli ve Sklenářovicích, zaniklé vsi, ve které kolem Zlatého potoka stávalo 40 chalup, škola, dvě hospody a žilo na 250 obyvatel, sudetských Němců.
Ti všichni byli po válce odsunuti a v 60. letech byla vesnice rozstřílena a srovnána se zemí. Zbyly jen podezdívky několika chalup, můstky přes potok a pastviny postupně zarůstající lesem. Je to krásné, ale smutné místo. Dnes zde žije jeden člověk.
Večerní přednáška Michala Skalky ze Správy KRNAP nám přinesla řadu zajímavých informací a pomohla uvědomit si, jak výjimečné Krkonoše jsou.
Při červnovém setkání jsme se domluvili potkat se na půli cesty. Tentokrát na polské straně Krkonoš ve schronisku Strzecha Akademicka. První den našeho setkání se Krakonoš rozhodl pro vydatnou zálivku, takže na ubytování jsme z obou stran státní hranice dorazili všichni značně provlhlí. Čas sušení jsme využili ke společnému soutěžnímu kvízu, který připravil kolega Grzegorz Schmidt. Po chutné večeři se ukázaly sluneční paprsky a konečně přišel čas vzít do rukou fotoaparáty. Malý
Staw je krásná lokalita, kterou většinou známe při pohledu shora z cesty Česko-polského přátelství. Sestoupit k němu je ale skutečná nádhera, která mnohým vyrazila dech. Za odměnu byl po propršeném dnu barevný západ slunce a večerní pastva 14 jelenů přímo pod našimi okny. Následující den jsme se společně vydali cestou kolem Malého Stawu na Pilgrzimi a Sluneční kameny, ještě jednou se pokochali pohledem na obě ledovcová jezera a polské podhůří a na rozcestí k Luční boudě se rozloučili s polskými přáteli. My se vydali přes Kozí hřbety do Špindlerova Mlýna, oni přes Sněžku do Kowar. Všichni jsme si z hor odnesli spoustu krásných zážitků a ve fotoaparátech stovky fotografií, ze kterých vybereme ty nejhezčí pro zářijovou výstavu v Krtku.
Dík patří fotografovi Janu Mendřickému, Kamile Antošové a Michalu Skalkovi z KRNAPU, polským kolegům Grzegorzi Schmidtovi a Tomkovi Raczynskemu a Radce Noskové, která pro nás projekt napsala.
Mgr. Jaroslava Nývltová